Už tam budem?

Cestování s dětmi - jak je zabavit?

Znáte to... Vyrazíte a kilometr za domem se vaše mladší verze ptá: „Už tam budem?“ Než potomka vybavíte tabletem a sluchátky, mrkněte na pár tipů pro 3 až 6leté děti, které vám mohou pomoci zkrátit někdy nudné a nekonečné cestování.

Jezdíme za babičkou 450 km na Slovensko. Barunka se vždy hodně těší a nemůže dočkat. Obvykle se to nedozví v den odjezdu, ale pár dní předem. Cestovní horečku pomáhá snížit kalendář a odškrtávání dnů.  

Jelikož ta vzdálenost je poměrně dlouhá, tak mám několik tipů, jak dítě zabavit a cestu si užít. Vyrážíme z Ústí nad Labem a první nedočkavá otázka, kdy už tam budeme a následně dotaz na svačinu padne už v Lovosicích.

Takže rozhodně vezměte bohatou a velkou svačinu

Na nákupy cestou na pumpách a odpočívadlech nespoléhám, jídlo s malým dítětem je dobré mít jednoduše po ruce, a hlavně je to spojené i s: „Maminko takového plyšáčka ještě nemám?!“ Tomu se ráda vyhnu. Beru ovoce, zeleninu, chléb, ovesnou kaši a různé křupínky. Co teda není úplně dobrý nápad, je červená paprika a malé dítě. Paprika krásně barví, takže zvážit :-D.    

Rozdělím trasu na úseky

Kdy už budeme u babičky, změním na teď jedeme na Prahu, potom projedeme kolem Jihlavy, pak bude Brno, potom Zlín a až potom babička – naštěstí hned za hranicemi blízko Púchova. Takže spolu mluvíme o městech, které míjíme, kolem kterých už jsme projeli a tím se ta dálka roztříští a kupodivu se to lépe snáší. Oblíbená je hlavně část: „JÚ, TO UŽ MÁME ZA SEBOU!!“ Aby nebyla mýlka, není to tak, že to dcerka pochopí na první dobrou a je ticho. Ne-ne. Když se ptá, pořád odpovídám, teď bylo tohle a teď bude tohle. Pořád dokola. Není pláč, kňourání, je klid.

Když vynechám takové tradiční, že si pouštíme na poslech oblíbenou hudbu a pohádky, tak hrajeme různé hry:

Kdo uvidí první psa

Platí pro obydlené oblasti a lze aplikovat i na koně, srny a krávy. Kdo uvidí první psa, zařve PES a má bod. Kdo má bodů nejvíc, vyhrál. Vypadá to jako stupidní hra, ale překvapivě to drží člověka čilého a v radostném napětí. Nejvíc to baví asi našeho tatínka.

Naše nejoblíbenější - Myslím si

Jeden si myslí na nějakou pohádkovou postavu, člověka, zvíře nebo věc a ten zbytek hádá. Klade různé otázky a odpovědí je ANO/NE. Otázky padají tak dlouho, až je uhádnuto. Hrála jsem to i s 2,5letou neteřinkou. Sice s malou pomocí, ale zabavilo ji to také.

Na jaké písmenko začíná/končí slovo …?

Říkám různá slova a dcerka řekne první písmeno. Potom se zas na různá písmena vymýšlejí slova. Hrajeme asi od 4 let. Na které písmeno slovo končí, je pro dítě poměrně těžké, a u nás ještě v 6 letech řekne spíše předposlední souhlásku, která je pro ni zřetelnější než samohlásku na konci. Takže je to hra a třeba k tomu tak přistupovat. Co jde a baví, dělat. Co nejde, nechat být. Je moc hezké, jak časem vidíte pokroky.

Kolik je …?

Mezi pátým a šestým rokem Báru hodně chytla čísla. U každého to může být jinak. Začala jsem na počítání do 5 a potom do 10. To bylo jednoduché, protože si pomáhala počítáním na prstech. Postupně do 20. Nejdříve sčítání, potom odčítání. Jak se řekne jaké číslo, si povídáme do takové hodnoty, kdy mám ještě pocit, že tomu rozumí. Člověka napadne, jestli není zbytečné počítat, když dítě není ve škole. A není to jako potřeba, vždyť oni ho to ve škole potom naučí. Ale ne, dítě to právě tím, že v té škole není, baví ohromně. A jde mu to úplně samo.

Hodně zpíváme

Zpívám všem dětem, které kolem mě projdou. Už jen u přebalování plenek, to bylo s pozorností mnohem lepší než potichu. Takže když přijde krize, vystřihnu všechny lidovky z dětství, které si pamatuji a já si tedy vcelku pamatuji. Dnes už se Barunka přidá, kdysi jen poslouchala. Hlas nemám nijak silný, ale stačí to.

Kreslíme

Omalovánky a penál s pastelkami vždy sebou. Co je ještě dobrý tip – akvarelové pastelky. Pokud tatínek řídí a vy sedíte vzadu, tak vám stačí pár kapek vody v kelímku od kafe a můžete se s díťákem zabavit.

Závěrem

Takže než se vrhnete na nákupy, co všechno dítěti koupit, abyste jej cestou zabavili, zkuste pár jednoduchých her, které vás nic nestojí. Je jich určitě mnohem víc, ale tohle známe my a nepotřebujeme k tomu prakticky nic, krom pár věcí, které i tak doma běžně máme. Jen si u toho budete muset povídat :-).
Před každým výletem si řekněte, že cesta je cíl a hned se vám ty hodiny cestování budou snášet lépe. Nejen dětem, ale i vám. Tak ať vám to jede!