Jak kreslit a malovat na látky
Při zařizování pokojíčku jeden nikdy neví, co vše bude potřebovat. Jak vytvořit stimulující prostředí, aby si dítě hrálo a zároveň se učilo? Někdo má k dispozici větší, jiný zas menší prostor, ale každý jej rád využije na maximum. Aby pokoj nebyl přeplněný a aby to, co tam bude, mělo smysl. Přála jsem si, aby má dcerka měla písmena na očích. Kromě sešitku, kam jsme si psaly písmenka a lepily k nim obrázky, jsme měly ještě kartičky (v šuplíku…), ale já jsem chtěla něco jiného. Aby se na to mohla pořád dívat. Neměl to být jen plakát. Moc rády malujeme a výsledkem byl tedy povlak na polštář, který lze vybarvit. Byla to velká rodinná akce. Jak na to, se s vámi ráda podělím.
Před nanášením barvy povlak na polštář nejprve vyperte. Zabráníte tím zmenšení a znehodnocení textilu a barev v důsledku pozdějšího praní. Povlak na polštář rozložte na rovnou plochu a dovnitř vsuňte nepropustnou podložku. Můžete použít běžné prostírání z jídelního stolu nebo pečící papír. Není nutné mít vyplněnou celou plochu, podložku uvnitř stačí posunout na místa, kde zrovna malujete.
Vybarvování foukacími fixami na textil
Začněme tím nejjednodušším, a to jsou foukací fixy na textil. Pokud vaše dítě ještě nemá správný úchop, neudrží v ruce déle fixu, anebo jej třeba nebaví kreslit, tak foukací fixy jsou to pravé. Je to navíc nejrychlejší metoda, jak pomalovat povlak na polštář o rozměru 50x60 cm. Barvičky se dají různě kombinovat a vznikají tak krásná barevná prolnutí. Foukáním dítě posiluje svaly mluvidel a tím je podporován rozvoj řeči. Kresbu foukacími fixami není potřebné fixovat žehlením. Vybarvený povlak na polštář potom perte podle návodu na obalu anebo na látce, tedy na 30°nebo 40°.
Vybarvování fixami na textil
Je to také jednodušší varianta. Pro děti, které už umí držet fixu a rády kreslí, je vybarvování písmen nebo obrázků fixami snadné. Lehce se trefí a daří se jim dobře vybarvovat. Kresbu fixami opět není potřeba fixovat žehlením. Perte podle návodu na obalu na 30° nebo 40°.
Malování barvami na textil
Je technicky nejnáročnější, ale umožňuje vybrat si barvy podle vašeho vkusu a třeba i tak, aby ladily s barevností dětského pokoje. Nejste odkázaní na několik základních barev. Také není nutné kupovat 10 různých barev, ale naopak vám stačí klidně dvě. Barvy na textil mohou být pastelové, výrazně barevné, a dokonce i s třpytkami. Variant je mnoho. Doporučuji výběr na https://www.kreativnisvet.cz/. Nejdříve si barvení vyzkoušejte na kousku látky, která je minimálně podobná té, na kterou budete malovat. V našem případě postačí plátno. Vzoreček obvykle přidávám do balení jako bonus pro tyto účely. Někdy je nutné si barvu správně naředit. Kdybyste ji nenaředili, její vrstva na látce bude příliš silná a látka tak bude na dotek působit tvrdě. Když ji naředíte moc, bude se nepěkně rozpíjet do stran. Barvu stačí rozdělat do víčka od zavařeniny. Vezměte třeba ½ čajové lžičky barvy a do ní dejte pár kapek vody. Rozmíchejte a na kousku látky vyzkoušejte vzniklou konzistenci, zda se roztírá lehce, ale nerozpíjí. Potřebujete tenký a pevný štětec se špičatou špičkou. Měkký štětec s kulatou špičkou neudrží tvar, ohýbá se a nepracuje se s ním dobře. Nenabírejte na štětec příliš mnoho barvy, namáčejte pouze konce štětin. Vybarvování štětcem trvá trochu déle, ale může to být skvělá aktivita pro celou rodinu. Víc rukou, víc zvládne. Barvy nechce uschnout a zafixujte žehlením (3 - 5 minut žehličkou z rubové strany nebo přes pečící papír či utěrku). Perte podle návodu na obalu, obvykle na 30°- 40°.
Hlavně si barvení užít
Všeobecně u vybarvování na látky s dětmi platí, že kreativitě se meze nekladou a co můžete hodit za hlavu, je perfekcionismus a sklony k dokonalosti. To teď vážně nebudete potřebovat. Je čas uvolnit vnitřního umělce a užít si zábavu. Ocenit dítě za snahu, povídat si o obrázcích a písmenkách. Mít prostě hezkou společnou chvilku. A to se počítá.
I kdyby si dítě zrovna nezapamatovalo žádné písmenko, má už první zrakový otisk spojený s fyzickým vjemem z vybarvování. Vystavený výtvor v dětském pokoji už bude inspirací sám. Dítě písmena zkoumá, kdykoliv má chuť. Ptá se vás a vy se nemusíte zamýšlet nad tím, jestli zrovna má, nebo nemá senzitivní období na čtení a jestli jste něco propásli. Pak najednou zjistíte, že dítě už zná to, a to písmenko a vy vlastně ani nevíte, jak se to stalo. To je to pravé kouzlo, nikdo ho nic neučí, naučilo se to samo. Svým tempem a vlastní zvídavostí. Vy jste jen dotvořili inspirativní prostředí. A o to nám jde!